Menu
Doporučuji
Hlavní město Praha
Městská část Praha 11
Počitadlo
Počet přístupů od 13.10.2003
Lucie Fialová, Právo 24.7.2003
Nesedí doma v koutku a nespílá osudu, že mu uštědřil krutou ránu. Čtyřicetiletý Milan Pešák, který od mala nevidí, stojí v čele Sjednocené organizace nevidomých a od loňského listopadu dokonce zasedá v pětačtyřicetičlenném zastupitelstvu Prahy 11.
"Nemá smysl jenom nadávat, když jsem s něčím nespokojený. Je třeba něco udělat, aby se to změnilo, a proto jsem vstoupil do ODS a zkusil kandidovat," vzpomíná, proč se rozhodl stát se městským poslancem.
Přiznává, že práce v zastupitelstvu je těžká, ovšem ne víc než předpokládal. "Když se materiály rozdávají předem, dostanu je v digitální podobě. Ale často bývá zvykem dávat dokumenty na stůl na poslední chvíli před zasedáním. A to zatím ne úplně optimálně zvládám. S černotiskem si sám neporadím," krčí rameny Pešák, kterému nepomáhá žádný asistent, a tak v takových případech přicházejí na řadu kolegové, kteří text nebo obrázky tlumočí. Když poprvé zasedl v lavici, nepocítil, že by někdo z okolí považoval za divné, že ve sboru bude pracovat slepý člověk.
"Díky speciálnímu zařízení si můžu text oskenovat a převést počítačovým programem do digitální podoby," zmiňuje jeden příklad, jak se dobere potřebné podoby materiálu. To, co zdravý člověk vidí na obrazovce počítače, jemu zobrazuje hmatový displej anebo mu slova předčítá hlas. Zatím bohužel neexistuje žádná technika, která by zrakově postiženým lidem zpřístupnila grafy nebo mapy.
"Vždy mě bude stát víc času abych překonal omezení. Než si něco přečtu, než se s něčím seznámím, trvá mi to několikanásobně déle. Vždy narazím na hranice, kdy už to nejde. Podstatné je, aby byly co nejdál," míní Milan Pešák a rozhodně nelituje, že se do práce pro obyvatele sídliště pustil.
Je ještě jeden problém, který si asi málokdo uvědomí. "Slepota komplikuje komunikaci. Když se přihlásíte o slovo, vidíte, jak všichni kývou hlavou, že rozumí. Výrazem tváře vám naznačí, že máte skončit. Můžete reagovat. Já tu vazbu nemám a popravdě řečeno to moc příjemné není," konstatuje.
Přesto se snaží pracovat jako ostatní. Jak se mu to daří posoudí jiní, především voliči, je si vědom.
Pešák, který v prosinci 1989 stál u zrodu České unie nevidomých a slabozrakých, která se v půli 90. let sloučila s jinou organizací, starající se o stejně postižené, říká, že se situace nevidomých oproti minulosti samozřejmě zlepšila. "S bílou holí jsme se učili chodit sami nebo s pomocí přátel. Nikdy dřív se v dopravních prostředcích nehlásily názvy stanic, semafory nedoprovázely zvukové signály," vypočítává některé výhody. Neexistovaly příspěvky na pomůcky, které umožní přístup k informacím. "To vše bylo nutné dohodnout a dojednat. Nyní se snažíme také o to, aby internetové stránky byly přístupné i lidem nevidomým."